Kapelník & zvukař
Již v dětství Jožku vedla jeho aktivní povaha cestou přímo na prkna, která znamenají svět. Už v šesti letech měl jasno, lákalo ho muzicírování a tak začal hrát v dětském dechovém orchestru Trenčín, kde mu byl vybrán nástroj, lesní roh, na něž "houkal" po dobu deseti let. Postupem času pak začal hrát na křídlovku, a to čtyři roky, než si jeho srdce získal melafon. V osmnácti letech byl vyhlášen jako nejmladší kapelník Slovenské republiky v té době. Jožka dostudoval čtyři školy, mateřskou, základní, střední a autoškolu :-).
Dne 2. 2. 2004 si poprvé zahrál na Moravě s pravou moravskou kapelou. Láska k moravské hudbě v něm otevřela novou kapitolu jeho hudebního života.
Od 6. 9. 2020, v den narozenin jeho dcery, působí jako stálý člen Mistříňanky a s humorem jemu vlastním, dodává kapele nezaměnitelnou nejen muzikantskou, ale i hereckou originální identitu.
Pivo
Smažák, hranolky, tatarka
Autobusy, proto dělám autobusáka
V roce 2002 dechová hudba Mistříňanka oslavila třicet pět let svého trvání. Právě v tomto roce se z iniciativy člena souboru Josefa Pavluše zrodila myšlenka zakoupit od Obecního úřadu Svatobořice-Mistřín budovu školních dílen a přebudovat ji na zkušebnu.
Díky kvalitnímu muzikantskému obsazení, velkému nadšení a přístupu kapela rychle získala rostoucí popularitu a širokou posluchačskou pozornost v Československu a zahraničí.
Mistříňanka děkuje Antonínu Pavlušovi za jeho čtyřicetiletou kapelnickou a organizátorskou činnost, váží si jeho spolupráce nejen v minulosti, ale spolupracuje s ním i v současnosti (konferenciér kapely) a chtěla by mu vyjádřit vděčnost nejen za jeho práci, ale také za to, že kapela nezestárla s ním.
