Kapelník & zvukař
Muzicírování je u Pavlušů "rodinná anamnéza". František už v osmi letech začal hrát na flétnu, což ho vůbec nebavilo. Po půl roce mu dali do rukou trumpetu a dál již nebylo na výběr a jeho směr byl tímto určen. V té době byl František údajně hodně spavý a pan učitel mu často říkal, že v něm nejspíše "dřímá talent". Navštěvoval ZUŠ Kyjov a jeho učitel M. R. Procházka v něm tento talent dále rozvíjel.
Další jeho kroky vedly na konzervatoř P. J. Vejvanovského v Kroměříži, kde pod vedením Mgr. Vladimíra Češka v roce 2009 studium úspěšně zakončil absolutoriem. V tom samém roce nastoupil k Mgr. art. Rastislavu Suchanovi, ArtD. na Vysokú školu múzických umení v Bratislavě, kterou v roce 2014 úspěšně zakončil titulem magistr umění. Členem Mistříňanky se stal ve čtvrtém ročníku konzervatoře a brzy poté se stal jejím uměleckým vedoucím, jímž je dodnes.
Působení v kapele bere jako poslání, jako pokračovatel rodu v dodržování rodinné tradice, kterou založili jeho dva strejdové, Antonín a Josef.
Plzeň 12°
Karbanátek, rýže a rajská omáčka od manželky
Momentálně stavebnictví, jinak hokej, fotbal pouze v TV
V roce 2002 dechová hudba Mistříňanka oslavila třicet pět let svého trvání. Právě v tomto roce se z iniciativy člena souboru Josefa Pavluše zrodila myšlenka zakoupit od Obecního úřadu Svatobořice-Mistřín budovu školních dílen a přebudovat ji na zkušebnu.
Díky kvalitnímu muzikantskému obsazení, velkému nadšení a přístupu kapela rychle získala rostoucí popularitu a širokou posluchačskou pozornost v Československu a zahraničí.
Mistříňanka děkuje Antonínu Pavlušovi za jeho čtyřicetiletou kapelnickou a organizátorskou činnost, váží si jeho spolupráce nejen v minulosti, ale spolupracuje s ním i v současnosti (konferenciér kapely) a chtěla by mu vyjádřit vděčnost nejen za jeho práci, ale také za to, že kapela nezestárla s ním.
